Čas prázdninový (nikoliv pro tenisty) nabízí pro většinu hráčů bezpočet turnajů různé kvalitativní úrovně. Potěšitelná je poměrně hojná dosavadní účast našich borců, doprovázená občasnými úspěchy i pikantnostmi.
K původně neplánovanému žebříčkovému zápasu vyrazili Petr s Jirkou na neutrální půdu do Č. Kostelce. Náročnému kvasinskému obecenstvu tak zůstal jejich vzájemný souboj zcela zapovězen. Ale jednou to asi opravdu přijít muselo, že se kluci na sebe nalosují. Obdobně pojali účast na turnaji ve V. Mýtě ml. žáci Kuba V. (nakonec vítězný) a Kuba Č.. Rozehranost ze vzájemného téměř tříhodinového boje se projevila i pěkným výsledkem ve čtyřhře, kde kluci uhráli postup do semifinále. O týden později tento výsledek vylepšili na turnaji v Žamberku, kde prohráli až ve finále.
Dalšími slušnými výsledky se prezentovala Andrejka. V Trutnově si zahrála finále čtyřhry ml. žákyň a 3. místo ve stejné disciplíně získala v Třebechovicích. Tradičně nejpilnějším a nejúspěšnějším účastníkem je Kuba Ponku. Doposud se může pochlubit 3. místy ve dvouhře z turnajů ve V. Mýtě a Trutnově, kde získal i stříbro v deblu.
V rámci ladění formy na blížící se vrchol sezóny (Kvasinský turnaj 17. – 18. 8.) jsme se vydali (Jirka, Petr a já) otestovat svoji výkonnost do Třebechovic. Čekalo zde na nás dalších 28 soupeřů, což mě lehce znervózňovalo a již předem hatilo můj plán na případné sehrání dvou kol debla ještě v sobotu. Na počátku turnaje jsem tedy všechny účastníky požádal o rychlý průběh a vcelku jsem se setkal s pochopením. Pouhé dva tříseťáky z úvodních 23 zápasů dvouhry přibližovaly moji vizi reálu. Opravdu nikdo nezdržoval. Ani Petr, který vrátil Honzovi Rybovi porážku ze soutěže družstev, ani já s Jirkou, kteří jsme se alespoň řádně rozehráli na klíčové 1. kolo čtyřhry. Do něho jsem již vstoupil s Bóďou na bekhendové straně a přes počáteční nervozitu (0:2 a já na servisu!) jsme nakonec vítězství, stejně jako Jirka s Petrem proti polsko pražskému páru, uhráli a šli hned na vytoužené 2. kolo. V něm čekala na kluky třetí sourozenecká dvojice tohoto turnaje, favorizovaní Slavíci ze Severočeské tenisové. Naši bratři bojovali a k úspěchu jim chybělo jen pár fiftýnů. Proti nám nastoupila úderná divizní dvojice Hanuš, Hipský. Jejich zřetelná výšková převaha již na počátku zcela eliminovala můj nejsilnější úder - obranný lob. Ke slovu musely tedy přijít i jiné zbraně a pár kiksů se skutečně vydařilo. Po prohraném 1. setu (4:6) jsme se pokoušeli se soupeřem domluvit na okamžitém odehrání 3. setu (supertiebreak), tato taktika však nevyšla a tak jsme i 2. set již téměř za tmy uhráli 4:6. Bóďa tak mohl s menším zpožděním uhánět na dovolenou a já si dát v klidu pivo. Tímto děkuji všem třebechovickým organizátorům a obsluze za pohodový den. (21.7.2013)