Po úspěšné lednové premiéře jsme opět prezentovali svoje bowlingové dovednosti.
Náročná čtyřdráha v Dlouhé Vsi s deseti (někdy bohužel i jenom devíti) oběšencema na konci otestovala 31 hráčů různého věku, pohlaví a herních stylů.
Kompletní výsledky družstev i jednotlivců jsou pro případné zájemce uvedeny v příloze, kde naleznete i další data a rozbory (prozatím bez grafických výstupů). Např., že jsme ve třech kolech dohromady zapsali 9540 kuželek (pro příští rok bych stanovil cíl 10000, což je zlepšení o pět kuželek na hlavu a hru), teoreticky tedy byla každá 238x na „zemi“.
Ze všech podkladů jsem se snažil vypracovat seriózní analýzu o vlivu toho, či onoho na konečný výsledek, leč marně.
Vliv dráhy. Zde jsem byl blízko nezvratného důkazu i proti provozovatelům dráhy, že čtyřka dává nejmíň. Házelo na ní šest různých družstev a hned pět zde zaznamenalo svůj nejhorší týmový výsledek. Celou teorii mi bohužel rozcupovalo Ivanovo družstvo, které se zde naopak vzepjalo ke svému zdaleka nejlepšímu výkonu a to navíc v posledním finálovém kole, kdy měly mít vlivem postupujícího času a přibývajícího alkoholu výsledky sestupný trend. To se ovšem nestalo a naopak průměrný výkon na jednotlivce byl ve třetím kole nejlepší – i když pouze o 1,62 kuželky než v nejhorším prvním kole.
To by mohlo svědčit o stabilitě a malé odchylce našich výkonů, nebýt třeba Martina Královýho, který šel dolu o 56 kuželek. Že by vliv alkoholu? V žádném případě. Druhým a posledním postupně se zhoršujícím je Honza Kadlec. Takže zase nic.
Další, kdo povážlivě překročil hranici pojmu stabilní výkon je Petra. Postupné zlepšení o 70 shozených kuželek jí vyneslo titul „skokanka večera“ a jelikož se kolo od kola lepšilo spolu s ní ještě dalších pět borců (a jde skutečně o reprezentativní vzorek), je na světě téměř nezvratitelný důkaz, že s přibývajícím množstvím alkoholu nejenže neklesá, ale u 20% naopak stoupá výkonnost.
Jelikož členem této skupiny je i Jindra, pro potřebu neprůstřelného závěru této analýzy počítám s tím, že požil (důkazem budíž fotografie, kde sedí u stolů, na nichž jsou rozpité nebo již dopité sklenice, jakožto i fotografie, na kterých Jindra není, ale sklenice ano).
Nakonec, aniž bych v to již doufal se mi podařilo aspoň jeden nezvratný zákon : Jde-li Martin Kadlec na bowling, zapomene tam boty. (jako podklad posloužily jeho poslední dvě návštěvy v rozmezí pěti dnů – zlí jazykové tvrdí, že je to od té doby, co je tam nová servírka – viz. foto ve fotogalerii) (19.11.2011)
