V sobotu 12. listopadu vygradovala bowlingovým šampionátem společenská část letošní veleúspěšné tenisové sezóny.
Papírová vyrovnanost (pýcha mnou dmula, jak se mi to podařilo poskládat) všech osmi tříčlenných družstev vydržela zhruba půl hodiny. A to ještě jenom díky tomu, že před závěrem úvodních nasazovacích bojů došlo ke kolapsu počítačové sítě. Tím byly veškeré více či méně hodnotné průběžné výsledky vynulovány a začínalo se znovu.
Bez ohledu na tento drobný kolaps si nejlepší výchozí pozici do play-off vykoulel Mišák, podporován Janou a Věrou. Tato dobře šlapající trojka se tímto pasovala do role největších favoritů. V souboji o postup do finále odrazili těsně nepříjemně dotírající Petra s Majkou a Vaškem (nakonec 7. místo). Ve finálové bitvě bohužel pokračoval lehce sestupný trend jejich výkonnosti, ale i s konečným 3. místem zavládla spokojenost.
Velice nenápadně naopak výsledkově stoupala Martinova družina s Míšou a Zdenkem. V nervydrásajícím vyřazovacím souboji s Morim, Alicí a Honzou skončil jejich litý boj remízou a o postupu do finále musela rozhodnout náhlá smrt. Nervozita stoupala, pětkrát byla složena osmička, a pouze Zdendova pevná ruka při závěrečné devítce otevřela cestu do velkého finále. V něm sváděli až do konce vyrovnaný boj o vítězství, jež jim nakonec uniklo jen o 14 kuželek.
Vyrovnanými týmovými výkony se v průběhu všech tří kol prezentovalo Jirkovo družstvo, jemuž kvalitními výkony sekundovala Jana a Míra. No a když ve finále Jirka ustřelil na 186 (zároveň výkon večera), bylo o majitelích zlata jasno. Pro všechny to navíc bylo premiérové vítězství.
Ještě vyrovnanějšími výkony se prezentovalo trio Martin, Martina, Ládínek. Jejich rozdíl mezi nejlepší a nejhorší hrou sice činil obdivuhodných 7 kuželek, avšak při nejlepší vůli to na hodnotnější než 8. místo nestačilo.
Poslední semifinálový souboj mezi sebou svedla družstva oživena bowlingovými panici. Gábina sice měla nějaká čísla nahlášena (88, 62, 86), ale stále se pohybovala mimo koridor (102, 43, 69) a jelikož ani Zdenda s Peterem nebyli na rozhodující zápas v optimální formě, mohl zažít pocit vítězství novic v našem týmu (ještě Martin a já) Honza (dříve Radka). Svými výkony se již nyní v historické tabulce průměrů zařadil do TOP 30 (v konkurenci 51 účastníků) a nám pomohl k celkovému 4. místu.
Za povšimnutí stojí celková stoupající kvalita všech zúčastněných. Jestliže před turnajem činil průměr na jedince 106,9, tak v rámci sobotního večera stoupla hodnota každému na 113,1 a to už je dost slušný.
Tímto byly završeny akce roku 2016 a je otázka, jestli rok 2017 zahájíme 1. smečí nebo Ukončením sezóny?
(foto ze stupňů vítězů nemám k dispozici, tak aspoň pohled na areál z 12.11.2016)
