Tenisová sezóna se ještě pořádně nerozjela a už nás čekal poslední mistrák. A to ne ledajaký. Vítězství v něm nám zajišťovalo postup do krajského přeboru. A to už není žádný prales. Tam už hraje třeba i Červený Kostelec a i jiné špičkové kluby.
Opět nešlo nic ponechat náhodě. Klasická páteční taktická porada při sledování fotbalu z Francie byla posléze rozšířena o mítink kapitánského dua při lahvince velkobílovické frankovky.
Kompletní sestava šesti vytříbených techniků a čtyř sličných sebevědomých atletek šla do zápasu s jasně danými úkoly. Zatímco Bóďa s Denisou hlásili jejich splnění dříve než jsem zapnul chlazení, na zbývajících dvou kurtech se bodíky rodily v bolestech. Tomáš nenacházel set a půl recept na soupeřovi čopíky, ale trpělivě čekal na svoji šanci, jež nakonec přišla v podobě soupeřovi skreče (asi křeče). To Kája si maximálně svůj tříseťáček užívala. Dva neproměněné mečboly v koncovce 2. setu znervóznily spíše fanoušky, naopak naši bojovnici nakoply a za chvíli měla zkrámováno. Také zbývající mužské singly prodlužovaly naše čekání na kýžený 5. bod. Novopečený otec Petr si občas vybral oddechový čas (že by spánkový deficit?), ale naštěstí si nechal na začátku 3. setu poradit, že je třeba rychle vyhrát a bez odmlouvání to splnil. Rázem byl zpečetěn postup a zbývající zápasy si bylo možno užívat. Michal sice ve třech setech podlehl, ale zaslouží pochvalu za kvalitní a bojovný tenis.
Pro dívčí čtyřhru jsme sestavili letošní již pátou (a úspěšnou) variantu. Bára s Míšou, stejně jako Jirka s Tomášem si své deblíky užívali (to se to hraje bez nervíků), zatímco já s Petrem jsme přidali závěrečný bod letošní jízdy rutinním způsobem. Samovýbuch šampaňského odstartoval postupové oslavy, vymazlené kulinářským koncertem Kláti a jeho pomocníků. Důvodů pro hodování bylo povícero. Babytenisté zdolali ve čtvrtfinále krajského přeboru Nespin 4:2 a postoupili mezi 4 nejlepší družstva KH kraje a Lukavice dala bůra Petrovicím. S příchodem nového dne jsme si ještě s panem Michalem střihli bílý lajny a bylo po sezóně.
V neděli pokračovala vítězná šňůra našich týmů. Mladší žáci s Týništěm, dorost v Novém Bydžově i starší žáci v Třebechovicích (ti už tedy v sobotu) zvítězili vždy shodně 6:3 a vylepšili svá průběžná tabulková postavení.
Po smršti úspěchů však dorazila v nedělním podvečeru smršť živelná. Ta nás rozdělila na dvě skupiny. My, co jsme zůstali pod přístřeškem v blízkosti čerstvě smažených bramboráků a čerstvě naraženého sudu jsme měli čím dál intenzivnější pocit, že nám teče do bot, kape na maják a jsme v chládku. Klubovňáci naopak rozebírali stěžejní víkendová témata v suchu a teplíčku, avšak bez poživatin. Následky přívalového deště a krup naštěstí nebyly až tak drastické, a tak se po pondělní brigádě můžeme chystat na další výzvy.
