K důležitému zápasu 2. kola cestovalo áčko do jedné z nejméně oblíbených destinací. S Dynamem HK (dříve VČE, ještě dříve Dynamo) máme dlouhodobě negativní výsledkovou bilanci a ani vztahy s některými hráči nejsou zcela idylické. Vladimír sice přestoupil, ale přesto to ještě občas zadrhne (i když letos to vylepšili točenou plzničkou).
Předzápasové prognózy na slušný výsledek vzaly za své ještě před prvním pinknutím. Díky neúčasti Bódi a při známé síle hradeckých děvčat zdál se být sen o vítězství dosti nereálný. Na kurtech se to však vyvíjelo od počátku nadějně. Tomáš v dlouhých bekhendových výměnách jasně dominoval a donutil svého funějícího soupeře rezignovat. Petr si v průběhu 2. setu lehce zalaškoval, ale koncovku si s přehledem (7:5) pohlídal. Jura dřel jako vždy. Na vítězství to sice nestačilo, ale jeho spokojenost s dobrou hrou byla bonusem před blížícím se deblem. Lehce v nejistotě nás udržoval Martin. Po prohraném setu však přeřadil na vyšší stupeň a zařídil důležitý bod, znamenající stav 3:3 po singlech. Nyní nastala ta pravá chvíle pro klíčové kapitánské rozhodnutí. Jak postavit čtyřhry. Zanalyzoval jsem veškerá dostupná data, na jejichž základě jsem šel s Petrem na 1. debl a Jirka s Tomášem na 2. Jelikož se každá čtyřhra hrála v jiném areálu, neměli jsem žádné vzájemné průběžné informace o vývoji. Úkol však zněl jasně, a tak oba naše páry, a vlastně i děvčata, šli od začátku za jeho splněním. Ačkoliv jsem dle vyjadřování jednoho ze soupeřů hrál neustále voleje na jejich půlce, plácal jsem to jak mladší žák a nakonec měl o mě i strach, aby mě netrefoval (proto to hrál radši do sítě nebo za plot), na vítězství 6:4, 6:3 to stačilo. V té době už Denisa s Andreou statečně prohrály svůj zápas 1:2 na sety a tak se rozhodovalo na větrné planině, kam jsem dorazil za stavu 7:6, 5:4 pro naše borce. Nervozita byla patrná na všech (hlavně divácích), a tak nejklidněji působil Tomáš, který servíroval na vítězství. Při prvním mečbolu i jemu trošku ztěžkly ruce, ale po tom druhém už vypukla v našem jedenáctičlenném souboru radost. Byl to pěkný a nečekaný dárek k narozeninám.
Starší žáci i béčko dospělých měli tento víkend volno a tak jsme po zrychleném přesunu do Kvasin stihli shlédnout už jenom koncovku zápasu našich babytenistů s LTC Pardubice „B“. Většina zápasů vyznívala jednoznačně pro naše děti. Celkové vítězství 6:0 potěšilo je i v hojném počtu přítomné rodiče.
Nedělní dopolední zápasy stejně jako před týdnem již tolik radosti nepřinesly. Obě družstva však měla silné soupeře z TC HK. V utkáních dorostu jsme měli možnost sledovat spoustu zajímavých situací a dlouhých výměn. Porážka 2:7 je sice krutá, ale soupeři byli o něco lepší. Mladší žáci podlehli 3:6 a jejich boj o záchranu nebude jednoduchý.
Odpoledne jsme pořádali 2. kolo minitenisového přeboru družstev. Prvním soupeřem našich špuntů byl Dvůr Králové B. Obě družstva vyhrála 4 utkání a tak o celkovém vítězství soupeře rozhodlo lepší celkové skóre. Následujícím soupeřem bylo družstvo Kostelce. Našim dětem se dařilo a většinou se na jejich tvářích objevoval úsměv. I když se některé sety rozhodovaly v koncovkách, konečné vítězství 7:1 bylo zasloužené. (foto mini a baby ve fotogalerii)
