Šedesátka

Počátek července znamenal pro náš areál hektické období. Na 1. července jsme si v lednu naplánovali oslavy 60 let založení klubu, což obnášelo i určité organizační a pracovní nasazení, zejména v posledních červnových dnech. Navíc počasí moc nepřálo, ale do soboty se podařilo vše připravit. Jediné, co se moc nedalo, byl odhad účastníků akce. Zásoby jsme tedy pro jistotu lehce navýšili a čekali. Určitá nervozita panovala také z avízovaného přechodu studené fronty od severozápadu. Očekávání byla bohužel naplněna několika vydatnými odpoledními přeháňkami, které narušily plánovaný program a zhatily některá zpestření. Přesto snad drtivá většina z 87 účastníků (dopočítáno z fotodokumentace) odcházela spokojena, že se, někdy po letech, někdy po dnech setkala s bývalými i současnými členy a díky bohaté sbírce historických materiálů mohla zavzpomínat na své tenisové působení.

Po lehkém nedělním úklidu se areál postupně začal zaplňovat stany, dětským křikem a vůní kýty, kterou jsme dodatečně tepelně upravovali. Začínalo šestidenní soustředění zaměřené na zvýšení tenisového umu dětí a otestování nervové odolnosti trenérů (celkem nás bylo 9). Do náročného procesu se zapojilo 16 dětí (včetně sádrou ošperkované Báry) a hlavní pomocník přes všechno a provokatér kohokoliv Adam. Již od 3. dne byla na mnohých při ranní chůzi zcela zjevně patrná účinnost Moriho zvyšování fyzické kondice. Na záchod tak možná někteří došli později, ale do budoucna se nárůst svalové hmoty určitě neztratí.

Od soustředění si každoročně slibujeme (marně), že připravíme děti na turnajovou část sezóny, a každoročně následně sledujeme, jak naše snaha, energie a čas jdou do … . Letos nám naše úsilí vracejí alespoň babytenisté (a jejich rodiče), kteří s vervou vtrhli na turnajovou šňůru. A ačkoli výsledky v této kategorii nejsou úplně to nejdůležitější a ani je nelze přeceňovat, přinášejí nám povětšinou radost a dávají smysl našemu snažení. 

A o tom, že snaha plody přináší svědčí úspěch našich členek Radky a Jany a jejich partnerů Honzy a Tomáše. Davídkovi a Viktorce přejeme šťastný život a jejich rodičům hodně úspěchů při výchově.

DSC06256.JPG

Tak zase za rok

Posledním míčkem, který bohužel naši mladší žáci Vojta a Tomáš neuhráli, bylo v neděli ukončeno působení (někdy dost tristní, jindy nadějné) všech našich osmi družstev v krajských soutěžích.
V páteční dohrávce se Dvorem Kr. B vykřesala Aňďa s Káťou vítězstvím jiskérku naděje na záchranu st. žactva. V návaznosti na sobotní výsledky však byl plamínek nemilosrdně zadupán a sestup je nevratný.
Dospělácké áčko vyrazilo po okrskách k premiérovému souboji s Lázněmi Bělohrad. V této kategorii jsme na tohoto soupeře ještě nenarazili (pokud mi paměť již neselhává a anály tuto skutečnost nezamlčely), avšak jednotliví hráči pro nás neznámou zdaleka nejsou, a tak bylo jasné, že favority zdaleka nejsme. Výsledek 2:7 tyto prognózy stvrdil. Pochvalu za chytře vedený a vyhraný zápas zaslouží T. Polívka.
Nevídaný zvrat se podařil na domácí antuce hráčům béčka. V souboji s Náchodem prohrávali po singlech 2:4 a porážka se zdála býti nezvratnou. Nasazení deblového specialisty Jirky T. však přineslo v této kritické chvíli napětí až do samotného závěru. Proměněný mečbol za stavu 9:8 v TB 3. setu znamenal dokonalý obrat a vítězství 5:4, o které se velkou měrou zasloužili svými výkony také Bára a Honza.
Podobný kousek se bohužel nepovedl babytenistům. Ty v souboji o Vč. finále čekal nelehký souboj s výběrem Dvora Kr. a blízkého okolí. Snový vstup obstarali Martin a překvapivě Tomáš. Avšak vedení 2:0 v další rundě soupeř dorovnal a do čtyřher šel v lepší pozici. Utkání nakonec skončilo 3:3 a do finále díky lepšímu skóre postoupili domácí.
Porážkami se Dvorem Kr. ukončili sezónu také dorostenci (4:5) a ml. žáci (2:7). Kvalitním výkonem se blýskl Štěpán, což je velmi slibné před začínající turnajovou sezónou jednotlivců. Ať se tedy všem v další části tenisového roku daří a je možno psát o dalších úspěších našich hráčů.

(konečné tabulky soutěží - viz. odkaz soutěže)

Kopie - 20170624_164418.jpg

Trenéři na odstřel

Dosavadní poslední tenisové kolo (3.) kvasinským barvám moc radosti nepřineslo. A přitom ten začátek nebyl úplně marnej. Teda pokud pominu pokus hráčů béčka vměstnat se v šesti do osobáku a vyrazit na mistrák do Nového Města.

Na našich kurtech už vše finišovalo k zahájení zápasu s Dynamem HK. Po pátečních tropech se výrazně ochladilo a nepříjemný severní vítr byl chvílemi více než krutej. Připočtu-li k tomu nezpůsobilý stav kurtu č. 1, kde se nedalo ani sklouznout ani zabrzdit, míček odskakoval pokaždé jiným směrem a přepružená síť zvedala při „prasatech“ míče do jiných výšek než bývá dobrým zvykem, jednalo se o téměř neregulérní podmínky, mající za úkol znehodnotit hru hostujícího hráče. A to se povedlo a Honza získal poměrně rychle a snadno 1. bod. Ve stejný okamžik měl k dalšímu bodu výrazně nakročeno Tomáš, ale nevyužil několika mečbolů a 2. set se začal dramatizovat. Současně se výborným výkonem drala k překvapivému vítězství Andrea. Avšak ani ona zpočátku své mečboly nevyužila. Napětí na obou kurtech gradovalo a člověk nevěděl, co dříve sledovat a jak čelit blížícímu se infarktu. Navíc jsem v přímém přenosu přenášel dění našim posluchačům v blízkosti Rozvadova. Tomáš byl nakonec rychlejší. V 10.19 si úlevně odfoukl a možná stihl i zaregistrovat, jak Aňďa v 10.20 přijímá gratulaci od soupeřky.

3:0 byl nadějný počin, ale stále bylo před námi šest zápasů, ve kterých naši hráči většinou favority nebyli. V 11.45 dosáhla naše euforie vrcholu. Petr vyhrál v napínavém tiebreaku 1. set a Aňďa s Denisou vedly v deblu 4:1. Náhle však začaly naše akcie strmě padat – na všech frontách.

Postupně se začali trousit hráči béčka z Nováče. To sice znamenalo, že sehnali 2. vůz, ale zároveň to značilo rychlý průběh zápasů. Konečný stav 2:7 ještě nevypadá vzhledem k nabité sestavě domácích tak hrozivě. U nás v tu dobu již probíhal souboj st. žactva s Lázněmi Bělohrad. Jelikož se zápasy průběžně nasazovaly mezi utkání dospělých, ztrácel se trošku přehled o vývoji, až se ztratil úplně i celý zápas 4:5. Záchranu výsledkové mizérie přinesli babytenisté. Ti mladší sice prohráli ve Dvoře 2:4 (možná taky trochu zbytečně), ale starší potvrdili suverenitu a porazili Nespin 6:0. Sezení kapitánů vítězných družstev se tedy v sobotu nekonalo, neboť Petr by zůstal sám (a sud už stejně dávno došel).

Neděle přinesla ještě větší výsledkovou bídu a po porážkách ml. žáků s TC HK 1:8 a dorostu se Dvorem Kr. 0:9 obsazují všechna naše mládežnická družstva chvost tabulek KP.

Ve fotbalové lize by díky tomu asi již většina trenérů přišla o svůj post, tak uvidíme, jestli nám akcionáři klubu dají ještě čas na systematickou práci vedoucí ke zlepšení postavení našich družstev.

 

DSC_0624 - kopie.JPG

Definitivní záchrana

Do Českého ráje cesta příjemná je, ale to by se nesmělo vstávat ráno v šest. K zápasu 4. kola jsme cestovali do Turnova. Navigace navedla každý ze dvou vozů na jiné sportoviště, ale nakonec se i ta audina trefila. Šachová partie se počala odehrávat již při hlášení sestav do zápisu. Nevím, jestli měli domácí připraveno více konkurenceschopných variant (pravděpodobně na rozdíl od nás ano), ale důležitost utkání jim byla stejně jako nám zřejmá.
První runda probíhala dle předzápasových hospodských prognóz. Turnovská děvčata prokázala svoji tenisovou kvalitu a Karolíně s Andreou nedala žádnou šanci. Kulhajícímu Bóďovi soupeř také moc nevzdoroval, a tak pouze Tomášův zápas nabízel dramatický vývoj. Ve 2. setu byl nucen otáčet nepříznivý stav, který nakonec zlomil na svoji stranu vítězstvím v TB. Předkrm jsme měli za sebou a čekal nás hlavní chod. Petr i Honza se do něho zakousli s chutí a směřovali k vítězstvím v 1. setu. Koncovka jim však nesedla a rázem to vypadalo na celkovou porážku, neboť souběžně hraný debl děvčat již měl svého vítěze. 2. sety jakoby kopírovaly ty předchozí, pouze v obráceném gardu. Hlavně Honza musel stahovat brejk soupeře, na němž byl s přibývajícím časem a sílícím žárem vidět úbytek sil, elánu i humoru. Po dvou hodinách urputných bojů se šlo za stavů 1:1 do finále. Zatímco Honza se trpělivou hrou už vypořádal s kopečkama odpadajícího protivníka a vypotil klíčový 3. bod, Petr v koncovce nestačil na razantní servis a nečitelné údery svého soka.
Za vymodleného stavu 3:4 nás čekala výzva v podobě nutnosti vyhrát oba debly. Nic pro slabé povahy nemající v oblibě jízdu po horské dráze. Tomáš s Honzou nezachytili nástup a najednou to bylo 1:4. Poté zařadili na vyšší stupeň a v „pohodě“ otočili na 7:5 6:1. V tu chvíli jsme měli s Bóďou „pohodových“ 6:3 4:2 a celkové vítězství bylo nadosah. Následné momenty však musely všechny členy našeho týmu dohánět k šílenství. Ruce mi zchromly, nohy zdřevěněly a najednou tu byl TB. V něm jsme byli spíše pod tlakem. Naštěstí většinu z pěti setbolů soupeřů odvracel Bóďa. Za stavu 13:12 v 16.10 hod naservíroval na bekhend soupeře a mohlo se jet slavit, do v té době již juchajícího domácího areálu.
Béčko totiž hostilo tým Sokola Bukovice a po neméně dramatickém průběhu, kdy především zazářila Bára (zářila ještě v době našeho příjezdu) s Terkou (škoda, že už byla doma), za podpory pana Michala (chystal se domů, ale nějak to během soboty nestihl) zvítězilo 5:4. Rozhodující bod vydřeli v závěrečném tříseťáku Mori s Kláťou. Šampaňské teklo proudem a příznivé výsledky přicházely i ze zápasů babytenistů. Ti starší zvítězili opět 6:0 a mladší 5:1. Nepochopitelnou kaňkou tohoto zápasu bylo chování jednoho z hostujících rodičů, který po prohraném utkání zakázal své dceři podat ruku našemu hráči. Nabádání k nesportovnímu chování bohužel nebylo ojedinělým incidentem tohoto váženého pána. Jak říká klasik: „na světě je mnoho havárií, ale nejhorší je srážka s blbcem.“ Nevybavuji si, že bych za léta strávená sledováním a rozhodováním zápasů se s něčím takovým setkal nebo o tom jenom slyšel.
V neděli k nám zavítalo dorostenecké družstvo z Č. Kostelce. Šlo o souboj týmů usilujících o letošní první vítězství. Ač se tedy hrálo o hodně, probíhalo vše v naprosté pohodě. Andrea s Denisou sice stoprocentně bodovaly, ale z kluků zvítězil pouze Matěj. Rozhodnutí tak opět přinesl až 3. set závěrečné čtyřhry, v němž byli Kuba s Matějem o něco jistější, přesnější a šťastnější. Vítězstvím 5:4 tak byl završen poměrně úspěšný víkend, který nezvládli pouze oslabení st. žáci v Č. Kostelci 0:9 a poměrně zbytečně ml. žáci na Dynamu 3:6.
Tak my to s těmi trenéry ještě chvíli zkusíme.

Kopie - DSC_0607.JPG

Nefalšovaná radost

Desetiměsíční zápasový půst vyplněný náročnou přípravou uplynul a úvodní zápas krajského přeboru dospělých byl tu. Po několika desetiletích strávených ve 2. a 1. třídě se podařilo navázat na naše předchůdce, kteří v 80. letech na této úrovni úspěšně bojovali.
Prvním soupeřem, o jehož skalp jsme se jali usilovat byli borci z Červeného Kostelce. V posledním vzájemném utkání před dvěma lety nás porazili, a opakování historie jsme nechtěli dopustit. V prosincovém počasí se z počátku na kurty nikomu moc nechtělo, tak jsme lehce protáhli úvodní posezení a s prvními údery počkali až na příjemných +5°C. Většina hráčů se zjevně snažila minimalizovat čas strávený na kurtu a jen tak tak jsem stihl vyčistit trubky a už jsme díky Tomášovi a Karolíně vedli 2:0. Aňďa se v průběhu 2. setu lehce rozdvojila (tělo na kurtu, mysl na volejbale), ale od stavu 3:5 se plně zkoncentrovala a sérií čtyř gemů získala 3. bod. Nejpomaleji se zahříval Bóďa, což už je v jeho věku pochopitelné. Motor se mu podařilo dostat do otáček až za stavu 4:6, 0:2, ale pak získal 12 ze 13 gemů (zpočátku byl možná i trochu nervózní z důležitosti utkání). Pár minut po poledni, již za ostrého svitu sluníčka, proměnil Honza mečbol znamenající jistotu celkového vítězství, které o chvíli později potvrdil dalším bodíkem Petr. Že to půjde všechno až takhle lehce jsme v předzápasových prognózách opravdu neplánovali.
Do čtyřher jsme již nastupovali uvolnění a bez nervů (přesto jsem dal asi dvacet deblů – ještě jednou se Péťo omlouvám). Všechny debly byly vyrovnané (myslím jako zápasy, ne ty moje dvojchyby) a nakonec rozhodovaly koncovky. Tomáš s Honzou zvládli obě, zatímco Denisa s Kájou a já s Petrem jsme prokázali pevnější nervy až v supertiebreaku (bez debla). Odveta se tedy zdařila, i když výsledek 9:0 byl docela krutej. Nic to však nezměnilo na příjemném pozápasovém posezení, ze kterého se nikomu moc nechtělo. To už jsme věděli, že v souběžně hraném zápase béček v Č. Kostelci naopak zvítězili domácí 6:3. Naši hráči se sice v pěti případech dostali do 3. setu, ale jediný bod získala Tereza.
Zrcadlově obrácené výsledky přinesla klání našich babytenistů s TC HK. Na domácích kurtech jsme podlehli 6:0 ale z Hradce si kluci přivezli stejně hodnotné vítězství. Nakonec příjemný a úspěšný den byl zakončen posezením kapitánů vítězných družstev a náležitě fundovaným rozborem sobotního tenisového dění.
Během neděle a pondělí proběhla vzájemná střetnutí našich mládežnických družstev s Trutnovem. Podle očekávání byli soupeři favority, a tak jsi jsou výsledky značně podobné. Starší žáci i dorost podlehli 2:7 a mladší žáci 1:8.
Nedělní odpoledne patřil areál minitenistům. První zápasy si vyzkoušeli Natálka, Klárka, Kačka a Adam (na snímku nefalšovaná radost po vyhraném míči). Sice žádný zápas nevyhráli, ale určitě se budou zlepšovat a do konce sezóny nějaký ten bodík získají.
Fotek z víkendu mám dost, jenom se mi je nějak nedaří dostat do fotogalerie

DSC_0520.JPG

14.6. Několik medailových umístění zaznamenali naši žáci na víkendových turnajích. V Ústí nad Orlicí se Tomáš Jůdl probojoval do semifinále dvouhry a společně s Honzou Noskem obsadili 2. místo ve čtyřhře mladších žáků. Na turnaji starších žáků v Chrudimi získali 2. místo ve čtyřhře Štěpán Paseka s Martinem Holubem. 

30.6. Pěkným výsledkem zahájil letní turnajovou sezónu Tomáš Jůdl. Na turnaji ml. žáků na TC HK se probojoval do finále dvouhry, kde v dramatickém boji podlehl svému soupeři těsně v supertiebreaku.

17.6. Plodné období zažívají naši členové i mimo tenisové kurty. Poté, co v posledních týdnech přivedli na svět naše členky Jana a Radka své potomky Nelu a Filípka, čímž z Ivana (poprvé) a Petra (popáté) udělaly dědky, dočkal se dnes Petr Ch. druhorozeného syna Honzíka. Všem rodičům patří gratulace a přání spokojeného života a radosti z jejich dětí. Tímto náš klub v letošním roce několikanásobně překročil republikový průměr v počtu narozených dětí na 100 obyvatel (členů).

2.6. Na turnaj mladších žákyň si do Svitav odskočila Barča Ševcová. Ve dvouhře obsadila 2. místo a čtyřhřu se svoji singlovou přemožitelkou vyhrála.

19..5. Po dlouhé době slunečný květnový víkend patřil východočeským přeborům mladších žáků a žákyň. Z našich zástupců se nejvíce dařilo Barče Ševcové, která se ve dvouhře dostala mezi osmičku nejlepších a ve čtyřhře se probojovala až do semifinále a získala tak bronzovou medaili. Mezi mladšími žáky se deblový pár Martin Holub a Honza Nosek  probojoval do čtvrtfinále, zde však již ve vyrovnaném souboji svým soupeřům podlehl.

21.4. Vstup do jarní sezóny se nad očekávání vydařil našim mladším žákům. Barča Ševcová se po výborném výkonu stala dvojnásobnou přebornicí královehradeckého kraje a Martin Holub dvojnásobným držitelem bronzových medailí. Oběma patří velká gratulace. 

1.4. O další výrazný úspěch se postarali naši členové Petra a Martin. Narodil se jim syn Lukášek a zdá se, že o budoucnost klubu se bát nemusíme. Jelikož se v průběhu týdne řádně zapíjelo, určitě se mu bude v životě dařit.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Joomla! konzole ladění chyb

Sezení

Informace o profilu

Využití paměti

Dotazy do databáze